Gabriela Králová: Liberec - Soukenné náměstí
27. 03. 2012
| autor: Gabriela Králová
ateliér Ing. arch. Adama Gebriana | letní semestr 2009
Kam je projekt situován
50°46'1.171"N, 15°3'19.946"E
Mapy.cz
Autorská zpráva
Problémy a příležitosti Liberce: Soukenné náměstí v Liberci
Jan Gehl: „Zápas o kvalitu veřejného prostoru se odehrává v malém měřítku.“
Téma
Projekt se zabývá tématy jako jsou překážky a paralelní aktivity ve veřejném prostoru či komplikovaná orientace v Liberci. Ve veřejném prostoru se střetává pohyb aut a jejich parkování, procházející lidé spolu s cyklisty a lidé krátce pobývající ve veřejném prostoru. Během několika soustředěných procházek a projížděk po Liberci bylo vypozorováno a definováno určité množství často se opakujících problémů a překážek. Úkolem se stalo nalézt jejich možné řešení, usnadnit orientaci a soužití v analyzované části města, stejně jako přirozený pohyb jeho uživatelů. Pro detailní zpracování jsem se zaměřila na Soukenné náměstí v Liberci, kde se nachází největší množství modelových problémů.
Soukenné náměstí je místem, kde se kříží trasy chodců mezi důležitými veřejnými budovami a dopravními terminály. Tuto křižovatku pěších toků shora rámuje silnice s parkovacími místy a zespodu tramvajové koleje. Zároveň je toto náměstí místem schůzek a čekání. Vzrostlá zeleň nevybízí k posezení ve stínu, je neudržovaná a zabraňuje průhledům do okolních ulic. Ze země pak vyčnívají zanedbané vstupy bývalých veřejných záchodů.
Koncept
Celkový návrh se skládá z mnoha malých zásahů, které dohromady vytváří prostředí adaptované pro různé uživatele veřejného prostoru, prostředí bez konfliktů mezi jednotlivými aktivitami. Tyto zásahy jsou rámovány důležitými cestami dimenzovanými podle pravidla Jana Gehla pro komfortní pohyb ve městě (10-15 lidí / 1 min / 1 m šířky). Cesty dělí prostor na několik sekvencí, které jsou následně zvýrazněny díky „zářezům“ do mírně svažitého terénu a přizpůsobeny různým uživatelům.
Detail
Pro vytvoření maximální plynulosti a orientace v prostoru, projekt experimentuje s potlačením třetí dimenze prvků v prostoru, myšleno pro vnímání člověka. Mobiliář, dopravní značení, osvětlení atd., mají stále svůj fyzický objem, ovšem tento objem je různými způsoby zapuštěn do terénu. Uživatel prostoru tak tyto prvky vnímá spíše v ploše a při pasáži ho čeká méně překážek. Náměstí je návrhem poměrně detailně definováno, z čehož vyplývá, že se návrh nedá aplikovat paušálně. Soukenné náměstí tak kontrastuje s nedalekým náměstím Dr. Edvarda Beneše, které tvoří úlohu hlavního náměstí a tedy shromaždiště. Tento projekt chce být jednou z mnoha rozličných sekvencí města.