Palác Nisa

Autor:

Fritz (ev. Friedrich) Lehmann

Účel stavby:

Polyfunkční dům

Výstavba:

1936 - 1936

Sloh:

neoklasicismus

Historický název:

Budova spojené pojišťovny Assicurazioni Generali a Moldavia Generali (palác Nisa)

O stavbě

Palác byl postaven na místě zbořeného renesančního mlýna, adaptovaného roku 1854 na továrnu pro výrobu vojenských suken Franzem Josefem Jakobem a znovu přestavěného v roce 1889. Jádrem budovy s výraznou korunní římsou a nízkou valbovou střechou je železobetonový skelet, obložený nahrubo otesanými kvádry liberecké žuly. Vyznačuje se klidným výrazem fasád, členěných pravidelným rastrem oken. Konkávně prohnuté průčelí odlehčil Lehmann provzdušněným parterem, osvětleným velkými okny, v němž se nacházela oblíbená kavárna Grandcafé Generali, později Winkler, nejmodernější podnik svého druhu v meziválečném Liberci, vybudovaný po vzoru pařížských kaváren. Jejím nájemcem byl Hermann Winkler, mj. provozovatel neméně proslulé kavárny Savoy v Ústí nad Labem. Dominantou netradičně řešené kavárny, do které se vstupovalo karuselovými dveřmi, byla tribuna pro orchestr mezi dvěma nosnými sloupy z granitu. Motiv hlavního vstupu Lehmann nápaditě zopakoval na mohutné kryté lodžii pod korunní římsou, zabírající výšku dvou pater. Po dokončení stavby, provedené místní firmou Gustav Sachers Söhne a pobočkou společnosti Pittel & Brausewetter, byly v domě kanceláře, 48 bytů, podkrovní ateliéry a kavárna. Vstup do obytné a administrativní části domu umožňovala elegantní zaoblená pasáž, spojující Barvířskou a Širokou ulici. Z ní se vcházelo do prostoru s trojramenným schodištěm a dvojicí výtahů. Pojišťovna, sousedící s kavárnou, zde měla pro svůj provoz vyhrazenou část přízemí a mezaninu. Zbylá patra byla obytná, přičemž první, druhé, třetí a čtvrté podlaží mělo identickou dispozici. Na každém se nacházelo šest mimořádně luxusních, kompletně elektrifikovaných velkých bytů s halou a kabinetem, vybavených tekoucí teplou vodou a centrálním topením. Stejně tak mělo identický půdorys i páté, šesté, sedmé a osmé patro v užší, vyšší partii domu, obrácené do náměstí. U čelní části se nacházely vždy dva větší třípokojové byty a zadním traktu podél ulic Barvířská a Široká čtyři garsoniéry. Z bytů v osmém podlaží pak byl navíc i přístup na velkou lodžii. V podkroví byly situovány ateliéry, podél trojúhelníkové chodby obíhající střední světlík. Vzhledem ke kvalitě bytů lze usuzovat, že nájemci se rekrutovali především z řad výše postavených zaměstnanců pojišťovny. Vytápění rozsáhlého objektu obstarávaly tři automatické nízkotlakové parní kotle od firmy ČKD Praha, situované v suterénu. Dům byl později poškozen řadou utilitárních přestaveb, největší ztrátou je pak znehodnocení interiéru kavárny a exteriéru parteru, kdy došlo k odstranění elegantní zděné předzahrádky a zajímavého vstupu s karuselovými dveřmi. O nedochovanou sochařskou výzdobu se postaral Willhelm Srb-Schlossbauer.

Možný předobraz

Kroch-Hochhaus (1927-28), v Lipsku, arch. German Bestelmeyer

Paralela

Palazzo della Civiltà Italiana (Colosseo Quadrato), Řím Arch. Giovanni Guerrini , Ernesto Bruno La Padula a Mario Romano, 1938-42
Obytný a obchodní dům Manderla (1935-36), v Bratislavě, arch. Christian Ludwig

Kde stavbu najdete

Mapy.cz

Literatura a prameny

KARPAŠ, Roman (ed.), Kniha o Liberci, Liberec: Dialog 1996
KERL, Karl. Architekt Professor Dr. Fritz Lehmann, Prag: Der Neubau der Generali - Verschierung in Reichenberg. Kunst und Handwerk 1938, roč. 1, s. 14-17
Magistrát města Liberce, Archiv stavebního úřadu, složka domu čp. 26-III
ZEMAN, Jaroslav. Architektonický a urbanistický vývoj Liberce 1352-2006. Praha, 2009. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění.
ZEMAN, Jaroslav. Architekt Fritz Lehmann. Příspěvek k poznání "periferní" meziválečné architektury. In Průzkumy památek 2/2013

Odkazy

Palác Nisa:
www.palacnisa.cz

Café Nisa:
www.cafenisa.cz

Výskyty v jiných databázích

Archiweb:
www.archiweb.cz

Wikipedie:
cs.wikipedia.org

Liberecký deník:
liberecky.denik.cz

TOPOMOMO:
topomomo.eu