LIBEREC:REICHENBERG - architektura na severu Čech

Karta autora

O autorovi

Josip (Jože) Plečnik

1872 Lublaň (Slovinsko)

1957 Lublaň (Slovinsko)

O autorovi

Žák Otto Wagnera byl jedním z nejosobitějších architektů a urbanistů 20. století a jako "dvorní architekt" prezidenta Masaryka se zásadní měrou podepsal na podobě Prahy a zejména Pražského hradu. Syn uměleckého truhláře studoval díky státnímu stipendiu od roku 1888 na průmyslové škole ve Štýrském Hradci obor umělecké truhlářství a následně odešel do Vídně, kde pracoval dva roky v truhlářské továrně. Na místní akademii začal studovat až v roce 1894, přičemž klíčové pro jeho tvorbu bylo seznámení s architektonickými teoriemi Gottfrieda Sempera, vůdčího německého teoretika a architekta 19. století. Hlavní roli sehrála zejména teorie "odívání" architektury (Bekleidungstheorie), jejíž vliv je patrný mj. na proslulém kostele Nejsvětějšího srdce páně na pražských Vinohradech. Roku 1910 odchází na pozvání Jana Kotěry (s nímž ho pojilo celoživotní přátelství) do Prahy jako profesor dekorativní architektury na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Od roku 1921 pak začal působit jako řádný profesor v rodné Lublani, kam se také přestěhoval, což mu však nikterak nebránilo zastávat prestižní post hradního architekta v Praze. Lublani zůstal věrný až do své smrti a má zásadní podíl na proměně města v moderní metropoli Slovinska.
Plečnik sice tvořil zprvu v duchu wágnerovské secese a moderny, později se však zaměřil na hledání nadčasového, univerzálního architektonického jazyka, přičemž inspiraci pro své stavby čerpal zejména z antiky, ale i rané italské renesance. Typickým rysem jeho tvorby byl mimořádný smysl pro detail a užití kvalitních materiálů. S Libercem, resp. s Vratislavicemi nad Nisou spojuje Plečnika stejně jako jeho vrstevníka Josefa Hoffmanna práce pro firmu Ginzkey, pro níž navrhl zatím bohužel nenalezený soubor gobelínů.

Stavby na jiných místech

Pomník továrníka Josefa von Schrolla v Broumově, spolupráce Othmar Schimkowitz (1901)
Langerova vila ve Vídni (1901)
Zacherlův dům ve Vídni (1903-1905)
Kostel sv. Ducha ve Vídni (1910-13)
Přestavba Pražského hradu v Praze (1920-34)
Kostel sv. Františka z Assisi v Lublani (1925)
Vlastní dům v Lublani (1924-30)
Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze (1926-28)
Tzv. Žehličkový dům v Lublani (1934)
Kostel sv. Michala na Lublaňských blatech, Črna Vas (1935-37)
Slovinská národní a univerzitní knihovna v Lublani (1941)
Zdymadlo na řece Lublanica v Lublani (1944)

Literatura

PALATA, Oldřich. Secesní koberce z Vratislavic u Liberce. In Sborník Severočeského muzea v Liberci, řada Historia, roč. 7, Liberec 1984.
PRELOVŠEK, Damjan. Architekt Josip Plečnik: práce pro prezidenta Masaryka. Praha: Pražská edice 2001.
PRELOVŠEK, Damjan. Josip Plečnik: život a dílo. Šlapanice: ERA 2003
PRELOVŠEK, Damjan, VYBÍRAL, Jindřich. Kotěra, Plečnik - korespondence. Praha: VŠUP 2002