Gränzerova vila

Spoluautor:

Adolf Bürger

Účel stavby:

Obytný dům

Výstavba:

1894 - 1923

Sloh:

Historismus

O stavbě

Dům je součástí sídliště Obecně prospěšné stavební společnosti „Gemeinnüztige Baugesellschaft“. Společnost postavila na šedesát menších rodinných domů a centrum nového sídliště tvořilo parkově upravené Sukovo náměstí. Při výstavbě jednotlivých domů stavebníci museli předem souhlasit s pravidly společnosti, tykajícími se především zákazu dodatečných stavebních úprav a provozování jakéhokoliv řemesla v prostoru sídliště. Ploty jednotlivých domů zároveň musely být zhotoveny pouze v jedné dílně, aby se docílilo jednotnějšího vzhledu, a stejně tak i osázení zahrad bylo regulováno spolkem „Naturfreunde“. Výstavba sídliště proběhla v letech 1895–1901 a i díky značným omezením pro stavebníky má dodnes takřka lázeňský charakter. Přestože je na jednotlivých domech sídliště patrná snaha o jednotný architektonický výraz (oblíbený byl zejména motiv věžičky) a silný vliv doznívajícího historismu, objevují se současně prvky nastupující secese. Investorem vily byl významný geolog Dr. Josef Gränzer (1857–1934) ze Suchdola nad Odrou, který do Liberce přišel z Vídně po absolvování doktorského studia (1889). V Liberci učil na měšťanské škole, 1902 se stal středoškolským profesorem a 1911 ředitelem německé reálky a zároveň působil jako činovník výše zmíněného spolku „Naturfreunde“. Podzim svých dní pak prožil v Opavě. Autorem architektonického řešení vily z roku 1894 byl Alfred Hübner. V roce 1916 došlo k částečnému rozšíření domu o verandu dle projektu kanceláře Gustav Sachers Söhne, na které navázalo další rozšíření o toaletu, koupelnu a kuchyň na základě projektu Adolfa Bürgera pro nové majitelky, sestry Bertu a Gertrudu Bayerovy, později Bertu Schütze a Gertrudu Adam, kdy byl dům rozdělen na dvě samostatné bytové jednotky a ve dvoře vznikla v roce 1923 dodnes dochovaná meziválečná dvougaráž. Vila dodnes náleží k autenticky dochovaným ukázkám výstavby sídliště. Vyznačuje se řadou mimořádně hodnotných prvků v exteriérech i interiérech. Poměrně střídmou neorenesanční výzdobu fasád oživují dřevěné dekorativní prvky (konzoly, lišty, odřevení štítu) a typická věžice, dotvářející výrazně romantizující, až pitoreskní vyznění domu, příznačné pro většinu zástavby sídliště.

Kde stavbu najdete

Mapy.cz

Literatura a prameny

Das Reichenberger Villenviertel am Kaiserhügel. Reichenberger Zeitung, 26. 9. 1897, s. 7–8
Die Gemeinnützige Baugesselschaft in Reichenberg. Der Bautechniker 1895, roč. XV, č. 38, s. 721–722.
Die Gemeinnützige Baugesselschaft in Reichenberg. Der Bautechniker 1894, roč. XIV, č. 46, 47, s. 881–883 a 897-898.
Magistrát města Liberce, Archiv stavebního úřadu, složka domu čp. 610-I – I