Karta stavby
Obytný dům pro firmu Möldner & spol.
- Autor:
- Rudolf Bitzan
- Účel stavby:
- Obytný dům
- Výstavba:
- 1911 - 1911
- Sloh:
- reformní architektura
O stavbě
Projekty individuálního bydlení představovaly významnou část Bitzanovy tvorby. Polyfunkční dům čp. 91-V, byl vyprojektován v roce 1911 pro stavební firmu Möldner & Co. z Janova Dolu. Zprvu si firma vypracovala vlastní, nepříliš nápaditý návrh, jehož autorem byl nejspíše jeden ze společníků, stavitel Josef Michler. Ten magistrátu v roce 1911 předložil projekt na půdorysu písmene T, pojatý v duchu pozdní secese s klasicizujícími prvky. Hlavní průčelí mělo být symetricky komponované, s osovým půlkruhovým rizalitem, oživujícím jinak spíše fádní hmotu domu, členěnou jednoduchými sdruženými pilastry. Dispozičně byl objekt dle podlaží rozčleněn na suterén s technickým a dílenským zázemím, kde byla kotelna, prádelna, sklepy, garáž, dílny a také správcovský byt. Přízemí není blíže specifikováno, v patře se nacházely kanceláře a podkroví bylo obytné se dvěma totožnými bytovými jednotkami, které se skládaly ze čtyř pokojů, kuchyně, spíže, koupelny a toalety. Firma se však nakonec rozhodla oslovit Rudolfa Bitzana, který v květnu téhož roku vypracoval variantní projekt. Bitzanovi se podařilo domu vtisknout moderní ráz, podpořený navíc výraznou monumentalitou, příznačným rysem jeho staveb. Hlavní průčelí obrácené do Jablonecké ulice, kryté masivní mansardovou střechou, pojal přísně symetricky a rozčlenil ho do tří hlavní částí. Dominantou celé kompozice je převýšená centrální část se štítem, zdůrazněná po stranách dvojicí mírně předsazených a identicky pojatých částí s masivní korunní římsou. Vertikálně je člení mírně zapuštěný okenní pás, čímž se Bitzanovi podařilo docílit dojmu meziokenních pilířů, které mají charakter vysokého řádu. Boční fasády jsou pojaty mnohem skromněji a prakticky bez dekoru. Určující je pro ně zejména hravá skladba hmot, která odlišuje jednotlivé části domu dle jejich funkční diferenciace. Dominantou dlouhého bočního průčelí, obráceného směrem do dnešní Komenského ulice je vstupní partie, zdůrazněná trojúhelným štítem, po straně s předstupujícím schodišťovým rizalitem, umožňujícím samostatný přístup do administrativní části domu a obytného podkroví. Vzhledem k existenci dvou víceméně samostatných vchodů tak lze předpokládat, že luxusní velkometrážní byt v přízemí byl zřejmě vyhrazen majiteli domu, Josefu Möldnerovi. U vnitřní dispozice architekt vycházel do značné míry z původního Michlerova projektu, který pouze mírně upravil a i v tomto případě se opíral o oblíbený typ anglického halového domu. Stejně jako u Glückovy vily ve Frýdlantu ho však musel přizpůsobit, aby vyhovoval specifickému administrativnímu i obytnému provozu domu. Dům měl posléze poměrně pohnutý osud. Dle historických adresářů města Liberce firma Möldner zřejmě nepřečkala první světovou válku a dům se tak ocitl v majetku textilního závodu Siegmund Goldschmied-Fabrikation von Webwaren für den Export, jejímž společníkem byl Otto Goltze, majitel sousední vily. Nicméně ani v rukou této firmy dům dlouho nezůstal a novým majitelem se stává Německý odborový svaz v Československu (Deutsche Gewerkschaftsbund in Tschechoslowakei). Po připojení Liberce k říši objekt přešel do majetku centrální říšské odborové organizace Deutsche Arbeitsfront.
Kde stavbu najdete
Literatura a prameny
Magistrát města Liberce, Archiv stavebního úřadu, složka domu čp. 91 – V
ZEMAN, Jaroslav. Liberec: urbanismus, architektura, industriál, pomníky, objekty, památky. Liberec: Knihy 555 2011.
ZEMAN, Jaroslav: Rudolf Bitzan, pozapomenutý spolutvůrce tváře Sudet, in: Fontes Nissae 10, Liberec 2009