LIBEREC:REICHENBERG - architektura na severu Čech

Karta autora

O autorovi

Josef František Maria Hoffmann

1870 Brtnice

1956 Vídeň (Rakousko)

O autorovi

Jeden z nejvýznamnějších světových architektů a designérů dvacátého století po neúspěšných studiích na gymnáziu v Jihlavě nastoupil na Vyšší státní průmyslovou školu do Brna, po jejímž absolvování a roční stavební praxi studoval architekturu u Karla von Hasenauera a Otto Wagnera na Vídeňské akademii. Studium pak zakončil roku 1896 stipendijní cestou do Itálie jako laureát prestižní Římské ceny a rok na to stál s Gustavem Klimtem a dalšími mlaými umělci u založení proslulého spolku Wiener Secession. V letech 1896-7 měl Hoffmann ve Vídni společný atelier se svým spolužákem Františkem (Franzem) Krásným a zúčastnil se několika soutěží, mj. na Živnobanku do Prahy nebo na nové divadlo v Plzni, za něž získali dokonce druhou cenu. Zakázky v Čechách mu však přinesl až kontakt s majitely Poldiny hutě, Karlem a Paulem Wittgensteinovými.Mladému Hoffmanovi se poměrně záhy podařilo etablovat a tak již v roce 1899 byl jmenován profesorem architektury na vídeňské Uměleckoprůmyslové škole, kde pak působil čtyři desetiletí. 1903 založil s malířem Kolomanem Moserem a mecenášem Fritzem Wärndorferem proslulou dílnu uměleckého řemesla Wiener Werkstätte, která produkovala předměty užitého umění v neuvěřitelné šíři a s níž byl úzce spjat až do jejího zániku v roce 1932. Jako architekt se orientoval především na projekty individuálního bydlení, v nichž kladl důraž na harmonický soulad exteriérů s interiéry, které povětšinou sám navrhoval včetně veškerého vybavení. Tento osobitý přístup skvěle výjadřuje vlastní výrok: "Věřím, že dům by měl stát jako odlitý z jednoho kusu a že jeho exteriér by měl prozrazovat i jeho interiér."

Příznačným rysem Hoffmannovy tvorby je klasické cítění spolu se schopností absorbovat nejrůznější umělecké vlivy a mistrně je transformovat do nových forem. Z počátku byl okouzlen francouzskou a belgickou secesí, ale již po roce 1900 se obrátil směrem k britské tvorbě, speciálně k hnutí Arts & Crafts a tzv. Glasgowské škole, která ho zaujala svou lapidárností. Ačkoliv bývá často označován často jako předchůdce funkcionalistů, jeho tvorbu nelze nelze takto zjednodušovat, což dokládá i obdiv ke středoevropsmu biedermeieru, který považoval za poslední "dobrý styl" v Rakousku a který představoval klíčový inspirační zdroj tzv. nového klasicismu. S Libercem, resp. Vratislavicemi nad Nisou je spjat svou prací pro firmu Ignaz Ginzkey, pro kterou navrhoval zajímavě pojaté koberce pro světovou výstavu v St. Louis, pořádanou v roce 1904 s takovými osobnostmi, jakými byli např. Alfons Mucha či Leopold Bauer. O kvalitě prezentované kolekce svědčí i fakt, že za ní firma Ginzkey obdržela Grand Prix.

Stavby na jiných místech

Dům hostí hutě Poldi v Kladně (1903)
Sanatorium Westend v Purkersdorfu u Vídně (1904-1906)
Vila Karla Molla ve Vídeňské vilové čtvrti Hohe Warte (1906)
Palác Stoclet v Bruselu (1906-11)
Adaptace rodného domu v Brtnici (1907-11)
Vila Skywa-Primavesi ve Vídni (1913-15)
Vila Primavesi v Koutech nad Desnou (1914)
Vila Sigmunda Berla v Bruntále (1920-22)
Vila Fritze Grohmanna ve Vrbně pod Pradědem (1921-22)
Obytný komplex Klose-Hof ve Vídni, vybudovaný v rámci tzv. Rudé Vídně (1924-25)
Vila Sonji Knipsové ve Vídni (1924)
Sídliště Werkbundu ve Vídni (1934)
Sinaibergerova (alias Segerova) vila v polském Skoczówě (1934)
Rakouský pavilon v Benátkách (1934)

Literatura

NOEVER, Peter, POKORNÝ, Marek, FRANZ, Rainald, ed. Josef Hoffmann: Architekturführer = Architektonický průvodce = Architecture Guide. Ostfildern: Hatje Cantz 2010.
PALATA, Oldřich. Secesní koberce z Vratislavic u Liberce. In Sborník Severočeského muzea v Liberci, řada Historia, roč. 7, Liberec 1984.
SARNITZ, August. Josef Hoffmann: 1870-1956: ve vesmíru krásy. Praha: Slovart 2008.
VYBÍRAL, Jindřich. Mladí mistři. Architekti ze školy Otto Wagnera na Moravě a ve Slezsku. Praha: Argo 2002