Liberecká Strossova vila je příkladem stavby, která i přes turbulentní 20. století přežila ve své výjimečné podobě do dnešních dnů. Thilo Schoder, invenční a neobyčejně pracovitý všestranný návrhář a architekt, realizoval svou přelomovou stavbu v letech 1923–1925. Liberec tak byl obohacen o stavbu v duchu dynamického expresionismu v podobě, která nemá na českém území mnoho analogií. Svůj podíl na tom měl velkorysý stavebník Franz Stross, jenž se přistěhoval se svou rodinou do Liberce z egyptské Alexandrie.

Setkání světoběžníka Strosse s architektem, který měl brzy stát na vrcholu své kariéry, aby pak byl v rodném Německu po druhé světové válce zapomenut, bylo tím momentem, díky němuž vznikla v Liberci extravagantní architektura mimo celkový kontext městské zástavby. Nostalgie manželů Strossových po výletních plavbách na nilském parníku, vzestup modernistických tendencí nejen v architektuře, ale i v celkovém uměleckém snažení generace tvůrců, kteří přijímali nové podněty v Evropě i v zámoří, to vše stálo v pozadí vzniku této nevšední vily. Dům, o němž se začalo v odborné literatuře mluvit až ke konci 80. let minulého století, si dnes po právu znovu zasluhuje naši pozornost, protože je příkladem pestrého kvasu architektonického dění dvacátých let minulého století. Připomíná nám dobu, kdy ještě architektura nemusela být přísně utilitární záležitostí, ale zkoušela si formy převzaté z jiných oblastí, ať už to byly nautické a proudnicové tvary lodí a letadel, nebo utopické ideje zhmotněné v tzv. organické architektuře.