Schubertova vila

Autor:

Max Hans Kühne - (Lossow u. Kühne)

Účel stavby:

Obytný dům

Výstavba:

1924 - 1924

Sloh:

Neoklasicismus

Aktuální název:

Městská knihovna Hrádek nad Nisou

O stavbě

Výstavnou vilu si nechal od renomované kanceláře Lossow & Kühne postavit ředitel nejstarší hrádecké továrny, někdejší přádelny firmy F. A. Hiebsch. Tu po požáru v roce 1907 získala žitavská firma Hermann Schubert, jejíž hrádeckou pobočku řídil Oswald Schubert, Nové rodinné sídlo si nechal Oswald Schubert vystavět v roce 1924, přičemž bez zajímavosti jistě není fakt, že v nedaleké domovské Žitavě se nacházejí další dvě vily kanceláře Lossow & Kühne, vila ředitele Hermanna Schneidera spolu s rezidencí průmyslníka Alfreda Morase. Po válce byla vila dlouhou dobu využívána pro potřeby jeslí a dnes zde sídlí mj. městská knihovna, zčásti slouží bydlení. Mohutná vila na půdorysu písmene „L,“ krytá robustní mansardovou střechou vychází z těžkých barokizujících forem, kombinovaných s populárním neoklasicismem, který v severních Čechách zdomácněl. Střídmé fasády s hrubou, stříkanou omítkou (tzv. špricem) oživují francouzská okna s půlkruhovými záklenky v přízemí, obrácená na předsazenou terasu a elegantní zimní zahrada se střešní terasou přístupnou z patra, vystupující z jinak sevřené hmoty vily. Součástí předpolí domu byla náročně komponovaná zahrada se systémem schodišť a teras. Symetrické hlavní průčelí je rytmizováno pravidelným rastrem oken, v přízemí půlkruhových a v patře obdélných. Dominantním prvkem vily je asymetricky situovaný robustní vstupní portikus při boční fasádě (odkud je také hlavní vstup do objektu), který svým barokizujícím architektonickým řešením může evokovat takřka sallu terrenu. Součástí decentně pojatých fasád je i mimořádně kvalitní soubor uměleckořemeslných prvků (náročně pojednané okenní mříže, mříž nadsvětlíku, oplocení teras, relikty původních svítidel). Honosnému průčelí je přizpůsobeno i reprezentativní, takřka „zámecké" předpolí domu. S tradicionalistickým exteriérem kontrastuje nápaditý, racionálně řešený půdorys s efektivní skladbou místností, jeden z typických znaků tvorby ateliéru. Vnitřní dispozice vychází z halového domu. Kolem ústřední haly s krbem jsou seskupeny jednotlivé reprezentativní a provozní místnosti (šatna, pánský pokoj, knihovna, zimní zahrada, jídelna). Reprezentativní schodiště z haly ústí do privátního patra, určeného pro rodinu majitele domu, kde se vedle hostinského a dětského pokoje nacházela také ložnice manželů Schubertových s přístupem na terasu, situovanou nad zimní zahradou. Sekundární, boční schodiště sloužilo personálu vily a vedlo do obytných prostor služebnictva, přičemž jak bylo v této době obvyklé, tato provozní část byla důsledně separována od obytné a reprezentativní části domu. Zázemí (kotelna, sklepy) bylo situováno v utilitárních prostorech v suterénu vily.

Paralela

Löblova vila v Jablonci nad Nisou(1925), Lossow & Kühne

Kde stavbu najdete

Mapy.cz

Literatura a prameny

BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Industriál Libereckého kraje: technické stavby a průmyslová architektura: průvodce. Praha: ČVUT, Výzkumné centrum průmyslového dědictví 2007
HARTMANN, Angela; WILLIAM LOSSOW, MAX HANS KÜHNE - Zwei Architektenmonographien; 2006
ZEMAN, Jaroslav. Mezi tradicí a modernitou – tvorba ateliéru Lossow & Kühne v severních Čechách. In Fontes Nissae 2011, roč. 12, č. XII. Liberec: Technická univerzita 2012
ZEMAN, Jaroslav. Návrh na prohlášení věci za kulturní památku: Vila Hermanna Schuberta v Hrádku nad Nisou, Liberec 2014

Výskyty v jiných databázích

registr VCPD:
www.industrialnitopografie.cz