Lidové sady

Autor:

Jakob Schmeissner

Účel stavby:

Stavba pro kulturu

Výstavba:

1900 - 1901

Sloh:

Moderní historismus, secese

Aktuální název:

Kulturní a společenské centrum Lidové sady

Historický název:

Volksgarten

O stavbě

Budova Lidových sadů náleží k nejvýstavnějším objektům svého druhu na našem území a souvisí se značným rozvojem výletních restaurací, budovaných ve druhé polovině 19. a první polovině 20. století. Oblastí, kde se fenomén výletních restaurací projevil nejvýrazněji a kde se lze setkat s nejhonosnějšími objekty tohoto druhu jsou Sudety. Zde hrají prim především západočeská lázeňská města, za nimiž ovšem nezůstávala nijak pozadu ani bohatá severočeská průmyslová města. Společným rysem všech realizací je výrazně romantizující pojetí, které do značné míry vyjadřuje dobovou nostalgii po starých časech v dynamické éře průmyslového rozvoje. Ve formálním řešení liberecké realizace jednoznačně převládají vlivy německé renesance s tvůrčí aplikací tvarosloví, importovaného z výstavných norimberských měšťanských paláců a reprezentuje Schmeissnerovu ranou tvorbu, ovlivněnou romantizujícím pojetím německé neorenesance se secesními prvky. Vedle toho se však Schmeissner odvolává i na místní stavební tradice, neboť hrázdění, které se objevuje, jako jeden z hlavních dekorativních prvků na fasádách bylo typickou konstrukcí i na Liberecku. Nejedná se však o pouhou citaci, nýbrž se zde uplatnilo ve své době velmi aktuální propojení tradičního slohu s moderním architektonickým výrazem. Nepřehlédnutelný je rovněž i vliv nastupující secese, která se zde však neobjevuje ve své čisté podobě a je zřejmá spíše v malebné skladbě hmot a celkovém romantizujícím pojetí stavby, na hony vzdáleném šablonovitému historismu předchozí dekády. Vedle své vytříbené architektury je budova Lidových sadů mimořádně důležitá také z hlediska urbanismu. Rozložitá, mohutná stavba tvoří nepřehlédnutelnou a v obraze města nezastupitelnou dominantu, uzavírající městský park směrem k Jizerským horám. Důmyslná kompozice využívá daných přírodních podmínek, hravá nesouměrnost fasád v nepravidelném terénu rozsáhlé zahrady a rozmanitost povrchů a materiálů užitých na jednotlivých průčelích dodává celkovému výrazu na malebnosti, která se snoubí s monumentální reprezentativností objektu.

Kde stavbu najdete

Mapy.cz

Paralely

Výletní restaurace Větruše v Ústí nad Labem, Alwin Köhler (1896-97)
Zbořená zahradní restaurace ve slezské Vratislavi, Karl Klimm (1897-98)
Výletní restaurace Hrádek (Burgsbergwarte) ve Varnsdorfu, Anton Möller (1903-4)

Literatura

Die Eröffnung der neuen Gastwirtschaft "Zum Volksgarten." Reichenberger Zeitung, 1. 12. 1901, s. 2-3
Magistrát města Liberce, Archiv stavebního úřadu, složka domu čp. 425-I
SOkA Liberec, Sbírka map a plánů, Archiv města Liberce, Restauration Volksgarten in Reichenberg (J. Schmeissner), kat. č. 1075 sig. K/76
ZEMAN, Jaroslav. Kulturní a společenské centrum Lidové sady: stavebně-historický průzkum. Liberec: [s. n.], 2011.

Odkazy

Webové stránky Lidových sadů:
www.zooliberec.cz

Výskyty v jiných databázích

hrady cz:
www.hrady.cz

Technické památky:
www.technickepamatky.cz

Turistika cz:
www.turistika.cz

Fotohistorie:
www.fotohistorie.cz

Rozhledny ČR:
rozhledny.webzdarma.cz