Oskar Baudisch

1893 Liberec

1972 Garmisch-Partenkirchen

O autorovi

Liberecký architekt ještě během studií na Německé vysoké škole technické v Praze absolvoval v roce 1922 čtyřměsíční praxi u specialisty na průmyslové stavby Heinricha Ziegra v jeho žitavském ateliéru a o dva roky později u libereckého architekta Oskara Rösslera, u něhož pracoval až do konce listopadu 1926. Posléze působil jako samostatný architekt a hlavně jako stavební rada na libereckém stavebním úřadu. Od roku 1926 působil zároveň jako předseda liberecké pobočky uměleckého spolku Metznerbund, než ho v roce 1933 vystřídal nacionálně orientovaný kolega Karl Kerl. Baudischova uměřená architektonická tvorba se vyznačovala klidnými, klasicizujícími formami, které však architekt občas oživoval působivými expresionistickými prvky. Třebaže byl od roku 1933 členem SDP, do NSDAP nebyl přijat vzhledem ke členství v zednářské lóži "Latomia in den Bergen" se sídlem v Liberci a svým postojům. To dokládá i skutečnost, že byl po válce veden jako antifašista, o čemž svědčí mj. i dopis Místní správní komise v Liberci ze 2. března 1946, požadující opětovné přijetí Baudische do městských služeb, z nichž byl omylem uvolněn s poukazem, že pravděpodobně obdrží československé státní občanství. Po úmrtí dcery 8.ledna 1947 a nuceném přestěhování z bytu v dnešní ulici Dr. Horákové do bytu v Náchodské ulici, se 30.9.1948 vystěhoval s transportem antifašistů do Ulmu. Později získal v Kolíně nad Rýnem podobné pracovní postavení jako v Liberci (Baurat) a pracoval zde na obnově města. Po odchodu do důchodu žil v Garmisch-Partenkirchenu, kde zemřel 22.11.1972.
Poděkování za doplnění informací o osudu architekta po roce 1945 náleží Ing. Hanzi Ginzelovi, TUL Liberec

Prameny

SOkA Liberec, Archiv města Liberec díl IV (Gd), Metznerbund, inv. č. 863, sign. 120, kart. 537
SOkA Liberec, Archiv města Liberec díl 14. - D - Osobní spisy, Baudisch Oskar-měst.stav.rada, inv. č. 28, sign. 712/26