Radim Kousal | 26. 06. 2013 | 16:26 Odpovědět

Několik poznámek ke článku odborného zaměstnance na úseku územního plánování Mgr. J. Felcmana.
Liberec je bezesporu po stránce života městem fungujícím a vaše výtky k Návrhu nového územního plánu jsou všeobecně správné až na několik ideologických neomarxistických naivit.
1) Proč by měl jakýkoli investor zpracovávat regulační plán a ten projednávat s veřejností a odsouhlasit zastupitelstvem, když mu sebelepší záměr první konkurencí podplacená občanská iniciativa zmaří? Přihlédnutím k faktu, že reálnými nositeli rozvoje území jsou investoři a developeři, tak by to znamenalo konec výstavby v Liberci.
2) Navíc NNÚP je tak prostorově a funkčně regulován, že určuje každé stavbě jednoznačně přípustnou, podmíněnou a nepřípustnou funkci, jak má být vysoká, jak má být na pozemku velká a jaká má být minimální plocha zeleně. Tak co ještě regulovat, barvu fasády?
3) Město společně s investorem uspořádá architektonickou soutěž na zpracování regulačního plánu. Ve vší úctě k vám, pane magistře, podezírám vás, že zřejmě nevíte co je regulační plán a co je architektonická soutěž.

Filip Landa | 26. 06. 2013 | 21:28 Odpovědět

Nebudu zabíhat do "ideologického střetu", snad jen s doporučením 28 let starého textu R. E. Klostermanna Arguments for and against planning.

Ad 3) Soutěže na regulační plány jsou ve vyspělé Evropě naprosto běžné (v Nizozemsku či Francii jsou to desítky až stovky ročně, viz např. ERA21 2/2013).

Ad 1 - 3) Netroufal bych si hodnotit, kdo z obou pánů R. Kousal a J. Felcman ví o regulačních plánech více, ale z předešlého diskuzního příspěvku mi vychází jako jednoznačný vítěz J. Felcman.

FL | 16. 07. 2013 | 03:14 Odpovědět

Ještě doplnění: Investoři a developeři mohou být (a často také jsou) reálnými nositeli rozvoje území. Stejně jako mohou být jeho destruktory. To zejména v případech, kdy nad zájmem o obecně udržitelný rozvoj území převládne zájem o ekonomický rozvoj vlastní firmy, potažmo projekční kanceláře.

Radim Kousal | 19. 06. 2013 | 12:24 Odpovědět

Pan architekt Plašil se ve svém článku trapně mýlí. Nejenže v současnosti zpracováváme územní plán a řadu ÚP a změn ÚP jsme zpracovali, tak na rozdíl od architekta Plašila jsme vyzýváni na významné urbanistické projekty v České republice i v zahraničí. Projekt Nové Vysočany, Přestavba nádraží Smíchov, Děvínská Nová Ves( jediný český tým mezi deseti evropskými špičkovými architektonickými kancelářemi), Vrbnik Chorvatsko atd. Já osobně jsem participoval na urbanistickém projektu přestavby Smíchova ve světoznámé kanceláři J.Nouvel a E. Cattani, či na projektu Doky Libeň (tým SIALu a opět se špičkovou evropskou konkurencí).

Je smutné, že přestože architekt Plašil zpracoval už 30 územních plánů, má jeho návrh ÚP Liberec neuvěřitelné množství diletantských chyb, které asi není schopen poznat načež přiznat.

Z hlediska urbanismu je revolučním počinem v rámci regulace ( zákon č. 183/2006 Sb. ) vytvoření nového typu území v ÚPN ( UPD )- Veřejného prostranství. Tímto je umožněno vytvářet podmínky pro kvalitní urbanistický parter, jakožto nosného prostoru města, už na úrovni ÚPN. Tento fakt zřejmě panu architektovi ještě nedošel nebo, že by k němu ještě nedorazil?

Vřele kolegovi Plašilovi doporučiji, aby neztrácel čas slaboduchými články a místo toho si pozorně prostudoval výkresovou a textovou část svého návrhu ÚP Liberec, aby nedocházelo k tak trapným a komickým situacím, jako například, že je možné na náměstí před radnicí chovat slepice a králíky.

Radim Kousal | 28. 05. 2013 | 13:12 Odpovědět

Za nezájmu odborné veřejnosti a klidného přihlížení politické garnitury vzniká v Liberci neuvěřitelný paskvil - nový územní plán. Jak by komentoval věhlasný Filip Landa, zase jsem to neustál a mám několik poznámek na okraj.

Můžeme začít stále omýlanými klišé rádoby odborníků na urbanismus.

Stávající územní plán i projednaný návrh „nového“ územního plánu statutárního města Liberce jsou poplatné metodám ze 70. let 20. století, což je zvulgarizovaná metodika Athénské charty, která vychází z monofunkčních ploch a segregované dopravy. Nesrozumitelný a nevstřícný dokument vystavěný na přebujelé regulaci a nesmyslné restrikci, která z valné části je reakcí na narůstající agresivitu a obstrukce ochránců přírody, památek a občanských iniciativ a z části je odrazem zakonzervovaného technokratického přístupu k řešení koncepce, dopravy, strategie a dynamiky rozvoje společnosti a v neposlední řadě je zatížen ztrátou zdravého rozumu.

Můžeme ještě dále obecně konstatovat:

Výrazným hendikepem „nového“ územního plánu je absence a ignorance zásadních změn v současném způsobu plánování měst ve vyspělých evropských zemích, které jsou velmi srozumitelné a otevřené jak pro diskuzi v rámci jejich projednávání, tak pro výklad v rámci jejich užívání. Zásadním parametrem zde je jejich strategický charakter neboli koncepce rozvoje. Přísnost je pouze ve vymezení ochrany hodnot a udržení dohodnutého směru rozvoje prostorové struktury sídla, ne však v absurdním trvání na neobhajitelných rigidních a restriktivních regulativech. Územní plány jsou zde podkladem pro další jednání, ať již s veřejností v rámci podrobnějších plánů a studií, nebo s investory, jako reálnými nositeli rozvoje území, v rámci projednávání jejich záměrů.

Ne všichni asi víme, že dobře zpracovaný ůzemní plán se skládá, zjednodušeně řečeno, ze čtyř řešených a propojených rovin:
Prostorová struktura
Funkční struktura
Ekonomická struktura
Sociální struktura
I v totální beznaději zkostnatělé legislativy má schopný zpravovatel ÚP nový instrument - funkční plochu veřejné prostranství. Skoro všichni dobře víme, že hlavním prostorotvorným prvkem chcete-li tvaroslovím města jsou veřejná prostranství. Skoro všichni až na arch. Plašila. Nedovedu si vysvětlit proč nový ÚP Liberce ruší desítky až stovky veřejných prosranství, proč jsou chybně vymezena a řada jich není vymezena vůbec.
Funkční struktura vykazuje celou řadu chybných a proplematických míst. Ať už se jedná o chybné určení funkční plochy, nesmyslná rozhraní mezi jednotlivými funkčními plochami nebo v řadě případů začlenění rezidenční zástavby charakteru zahradního města do stejné funkce jako bloky v dolením centru města.
Ekonomická struktura územního plánu je pro zpracovatele španělská vesnice, prostě ji neřeší.
Sociální strukturu územního plánu nemá cenu komentovat.

Přestože koncepce ÚP má řadu chyb a nedostatků a to zejména ve směru rozvoje města a v ekonomii rozvoje, troufnu si tvrdit, že ve valné většině jsou výsledkem technokratického kompromisu obstrukcí všemožných ochránců a občanských iniciativ, i tak by se dal z ÚP dokončit užitečný a relativně dobrý dokument, podle kterého by se mohl Liberec úspěšně rozvíjet 10 až 20 let. Ale za podmínek, že vedení města bude mít tolik politické odvahy a odborné moudrosti a ÚP se výrazně přepracuje včetně odstranění všech chyb a nedodělků.

Filip Landa | 10. 06. 2013 | 11:46 Odpovědět

Tentokrát děkujeme za věcný (až na pár vět) příspěvek.