Kostel sv. Bonifáce

Autor:

Anton Möller

Účel stavby:

Sakrální stavba

Výstavba:

1915 - 1919

Sloh:

historismus se secesními/moderními prvky

O stavbě

Od prvních myšlenek týkajících se zřízení kostela v tehdy samostatném Hanychově k jeho skutečné realizaci uplynulo mnoho let. V květnu roku 1896 povolilo pražské místodržitelství stavbu kostela a měsíc po té byl místními katolíky založen Spolek pro stavbu kostela. Stalo se tak v hostinci Zur Walhalla, která stávala na místě dnešní tramvajové zastávky Spáleniště. Hlavním úkolem Spolku byla správa finanční sbírky, do níž přispívali místní obyvatelé, podnikatelé i aristokraté. Podílel se také císař František Josef I., který Spolku v roce 1902 daroval 1 000 korun. V roce 1907 byl od vdovy Gahlerové zakoupen pozemek, který majitelka do té doby využívala jako ovocnou zahradu. Konečná cena parcely o rozloze 1000 m2 byla domluvena na 5128 korun a 88 haléřů. Roku 1910 byl architektonický návrh stavby zadán varnsdorfskému městskému staviteli Antonu Möllerovi a ze soutěže na stavební firmu vyšla vítězně firma Stefana Arnolda z Dolního Hanychova. Navzdory válečným událostem se 24. května 1915 konalo slavnostní položení základního kamene, do něhož byly uloženy dvě mince, exemplář novin Deutsche Rundschau a potravinové lístky. Díky nedostatku financí se během stavby muselo šetřit, a tak byla například realizována břidlicová střecha na místo původně zamýšlené měděné. Válečné roky znamenaly mnoho nejistot, odchod většiny řemeslníků na frontu, zdražení materiálu a prodlevy dodávek objednaného mobiliáře. Svěcení se nakonec konalo 14. září 1919 za účasti litoměřického biskupa Josefa Grosse a libereckého arciděkana Gustava Budera. Další práce byly realizovány v následujících letech – vybavení kostela mobiliářem nebo zavedení elektrického proudu. K roku 1930 činily celkové náklady na stavbu 191 802 korun a 64 haléřů. Výrazná věž filiálního kostela sv. Bonifáce s charakteristickým kupolovitým završením představuje pohledovou dominantu jižního úpatí Ještědského hřebene. Jednolodní kostel kryje vysoká sedlová střecha charakteristická pro Möllerovy sakrální realizace a odkazující ke gotickým předobrazům. K polygonálnímu presbytáři přiléhá schodišťová předsíň, kterou se vystupuje na oratoř a pokračuje dále do asymetricky situované čtvercové věže. Loď kostela člení řada vysokých oken, v současnosti s kopiemi původních vitrají (originály z dílny Richarda Schleina z Hrádku nad Nisou). Do kostela se vstupuje předsíní krytou pultovou střechou, nad níž je ve vysokém štítu prolomeno okno prosvětlující prostor varhanní kruchty. Zvlněný tvar menších okének prosvětlujících schodišťové rizality a tvarově navazujících na barokní vzory se objevuje na řadě Möllerových sakrálních staveb. Na exteriéru se uplatňuje plasticky vystupující sokl z hrubě opracovaných kamenných kvádrů, hladce řešené fasády jsou ovšem bez dalšího výraznějšího architektonického členění či dekoru. Rámování oken a dveří se omezuje na jednoduché, minimalisticky profilované šambrány a ostění. Loď kostela je završena rovným stropem, jehož kazetování je tvořeno pravoúhlým rastrem železobetonových traverz. Na místě se dochovala část původního historizujícího mobiliáře, a to hlavní oltář se sochou sv. Bonifáce a dvěma postranními klečícími figurami andělů, a dále boční oltáře s postavami Ježíše Krista a Panny Marie. Původní vyřezávaná kazatelna a křtitelnice pochází, podobně jako oltáře, z dílny Josefa Kindermanna z Frýdlantu. Vzhledem k tomu, že zatím nebyla objevena originální plánová dokumentace kostela, můžeme pouze spekulovat o rozdílech mezi původně navrženou a během „chudých“ válečných let realizovanou podobou stavby. Vizuální srovnání s ostatními Möllerovými kostely z období před první válkou ovšem dokládá řadu shodných prvků a detailů. Absence tradičního architektonického členění je dobově příznačná, stejně jako inspirace historickými předobrazy z vrcholných období katolické církve, tedy gotiky a baroka. Minimalizace zdobnosti a ornamentu může být z části dána vlivem architektonického projevu ovlivněného dobově aktuální modernou, a z části také nedostatkem finančních prostředků a celkového protrahovaní stavby kostela. V roce 2013 prošla stavba celkovou rekonstrukcí a v současné době se zde kromě pravidelných bohoslužeb konají kulturní a vzdělávací akce.
Text Mgr. Aleny Řičánkové

Kde kostel najdete

Mapy.cz

Literatura

Ein Kriegerdenkmal in Hanichen, Reichenberger Zeitung, 31. 10. 1932, s. 25
DOBIÁŠ, Josef: Liberecké chrámy, Liberec 1983
MACHOVÁ, Kateřina: Historie kostela sv. Bonifáce v Dolním Hanychově (1869-1928), strojopis 2009
Chronik des christkatholischen Kirchenbauvereines 1896-1914, 1914-1928
TECHNIK, Svatopluk: Liberecké domy hovoří III, Liberec 1995

Odkazy

stránky kostela:
kostel-hanychov.webnode.cz

Výskyty v jiných databázích

Liberecký kraj:
www.liberecky-kraj.cz

Wikipedie:
cs.wikipedia.org

hrady cz:
www.hrady.cz