RSS Facebook

Karta stavby 

Skloexport

 
1. máje 750/52 | Liberec - Jeřáb
Bahnhofstrasse
GPS: 50°45'43.827"N, 15°2'49.636"E
Autor:
František Vahala
Stavitel:
František Zejdl
Účel stavby:
Administrativní budova
Výstavba:
1928 - 1930
Sloh:
Purismus s prvky neoklasicismu
Historický název:
Budova státních úřadů v Liberci
O stavbě

Někdejší sídlo okresního úřadu čp.  750–III (bývalá budova Skloexportu)  představovalo největší státní zakázku v meziválečném Liberci. Poněvadž se po roce 1918 v Liberci nenašla vhodná budova, československé úřady hledaly pozemek pro novostavbu. Zakoupit se ho podařilo pro obstrukce ze strany místních nacionalistů až v roce 1925 od firmy Liebieg. Zpracováním projektu na rohové parcele v místech styku Žitavské ulice a třídy 1. máje byl v roce 1928 pověřen František Vahala. Výslednou stavbu provedlo konsorcium, složené ze dvou německých (Josef Bayer & Co., Karl Hocke) a dvou českých (Otakar Pavlů, František Zejdl) stavebních firem, zvolených tak, aby se zamezilo případným výtkám, že stát podporuje pouze české stavitele a naopak. Pětipodlažní puristický objekt s nepřehlédnutelnými klasicizujícími reminiscencemi má hlavní vchod z třídy 1. máje. Vahala ho umístil do nápaditě koncipovaného uskakujícího nároží s předsazeným schodištěm a výrazným arkýřem. V celkové koncepci budovy byl kladen důraz na monumentalitu a reprezentativní účin, neboť měla deklarovat silné postavení centrální vlády mladé republiky v „německém“ městě. Význam objektu potrhuje i jeho umístění na lukrativní parcele naproti nádraží, při ústí hlavní urbanistické osy města. Nápadným prvkem prosté fasády je parter, zdůrazněný pilastry s překladem a upravený coby podnož (čímž bylo docíleno vyrovnání svažujícího se pozemku s novostavbou), sloužící k obchodním účelům. V suterénu se nacházelo vedle provozních prostorů (kotelna, uhelné sklepy) rozsáhlé skladiště celní správy, obchody, v přízemí byl situován poštovní a celní úřad a skladiště firmy Liebieg. První patro pak bylo vyhrazeno finančnímu ředitelství, druhé úřadovně okresní správy politické, třetí berní správě, čtvrté živnostenskému inspektorátu a v podkroví prádelna, žehlírna, půdy k bytům a archívy úřadů, sídlících v budově. Zadní trakt obrácený k dnešní pobočce magistrátu a autobusovému náměstí obsahovalo byty určené pro zaměstnance jednotlivých úřadů. Centrální prostor budovy tvoří prosklená dvorana. Technickým unikátem je dochovaný (a stále funkční) prvorepublikový výtah typu páternoster.

Kde stavbu najdete

Mapy.cz

Literatura a prameny:

Magistrát města Liberce, Archiv stavebního úřadu, složka domu čp. 750-III
Das Staatliche Zentral – Aemterhaus, Reichenberger Zeitung, 8. 4. 1928, s. 21
HOCKE, Karl. Bauunternehmung Ing. Karl Hocke, behördlich aut. Zivilingenieur und Baumeister, Reichenberg. Bratislava: Otto Waldes 1933
KARPAŠ, Roman (ed.), Kniha o Liberci, Liberec: Dialog 1996
SOkA Liberec, Sbírka map a plánů, Archiv města Liberce, Stavba budovy státních úřadů v Liberci kat. č. 1135, sign. K/66

[IMG]

Půdorys 3. podlaží na vyúčtovacím plánu.

Magistrát města Liberce, Archiv stavebního úřadu

[IMG]

Půdorys bytu celního inspektora Paula Steinerta ve 4. patře.

Magistrát města Liberce, Archiv stavebního úřadu

[IMG]

Perokresba uveřejněná v deníku Reichenberger Zeitung

Reichenberger Zeitung

[IMG]

Budova krátce po dostavbě.

Archiv J. Zemana.

[IMG]

Interiér celního úřadu na dobovém snímku.

Bauunternehmung Ing. Karl Hocke. Bratislava: Verlag für Volkswirtschaft Otto Waldes 1933

[IMG]

Celkový pohled na budovu od nádraží.

Foto J. Zeman

[IMG]

Detail vstupu.

Foto J. Zeman

[IMG]

Pohled na dynamickou křivku fasády z ulice 1. máje.

Foto J. Zeman

[IMG]

Uskakující nároží s předsazeným schodištěm a výrazným průběžným arkýřem.

Foto J. Zeman

[IMG]

Detail nároží s arkýřem.

Foto J. Zeman

[IMG]

Průčelí do Žitavské ulice.

Foto J. Zeman

[IMG]

Zadní trakt budovy, obrácený k autobusovému nádraží.

Foto J. Zeman

[IMG]

Elegantní zaoblené nároží se schodištěm sloužícím pro obytnou část budovy.

Foto J. Zeman