RSS Facebook

Karta stavby 

Severočeské muzeum

 
Masarykova | Liberec - Staré Město
Kaiser Franz Josef Strasse, Bayerstrasse, Leninova třída
GPS: 50°46'29.295"N, 15°4'7.777"E
Autor:
Friedrich Ohmann
Spoluautor:
Hans Grisebach
Účel stavby:
Stavba pro kulturu
Výstavba:
1897 - 1898
Sloh:
novorenesance, romantismus
Historický název:
Nordböhmisches Gewerbe-Museum in Reichenberg
O stavbě

Severočeské muzeum v Liberci patří mezi největší muzea v České republice. Založeno bylo v roce 1873 jako uměleckoprůmyslové muzeum a v českých zemích je nejstarším muzeem tohoto typu. Sbírkové fondy se rozrůstaly natolik rychle, že si ještě v závěru 19. století vyžádaly po několikerém stěhování vlastní budovu. O stavbě nové budovy se začalo uvažovat již v r. 1893. V č. 1895 byla vypsána architektonická soutěž, z níž se do užšího výběru dostalo šest návrhů, vesměs od architektů zvučných jmen, jakými byli Friedrich Ohmann či Josef Maria Olbrich. Autory dalších vybraných návrhů byli Robert Raschka z Vídně, Emil Hagber z Berlína, Kuder a Müller ze Štrasburku a místní architekt Gustav Sachers ml. Posléze byl přijat ještě sedmý návrh od jabloneckého ředitele odborné školy Roberta Stübchen-Kirchnera. Ze všech těchto návrhů si nakonec nejvíce příznivců získal projekt profesora pražské uměleckoprůmyslové školy, Friedricha Ohmanna. Kuratorium dodatečně žádalo ještě jisté úpravy půdorysu, jenž Ohmann provedl, ale rozpracování realizačních plánů stále odsouval, vzhledem ke svému odchodu z Prahy do Vídně. Kuratorium muselo vzniklou situaci nakonec řešit angažováním berlínského architekta Hanse Grisebacha. To se neobešlo bez protestů vídeňského Klubu architektů, který oprávněně poukazoval, že předání Ohmannových plánů Grisebachovi je porušením autorských práv.
Grisebach ve spolupráci se svým společníkem Dinklagem dokončil během roku 1896 potřebné plány, které odpovídaly představám vedení muzea v čele s kustodem sbírek Dr. Gustavem E. Pazaurkem, přičemž základní rozvržení Ohmannova návrhu zůstalo zachováno. Stavba byla zahájena v r. 1897. Práce probíhaly velmi rychle, aby bylo možné zpřístupnit novostavbu veřejnosti k padesátiletému výročí panování císaře Františka Josefa I. To se skutečně podařilo a 18. prosince 1898 bylo nové muzeum slavnostně otevřeno. Ohmann ho navrhl tak, že vyhlíží jako spojení několika slohově odlišných objektů (goticko-renesanční nárožní část s osmibokým vstupním risalitem, gotisující presbytář tvořící závěr velké výstavní síně, replika klasicistního soukenického libereckého domu). Po stavební stránce propojuje typy sakrální a palácové architektury. Na eklekticky pojatém návrhu měly historizující prvky různých slohových období korespondovat s jednotlivými částmi expozic. Půdorys budovy má podobu písmene L, přičemž delší rameno se obrací do dnešní Masarykovy ulice. Obě křídla jsou dvoupodlažní a spojuje je oktogonální centrální třípodlažní věžovitá vstupní hala se třemi profilovanými portály a mohutným předsazeným schodištěm. Hlavní výstavní sál má podobu trojlodní baziliky, zabírající výšku dvou podlaží. Prvky nastupující secese se projevují zejména v dekorativních článcích fasád. Celému museu dominuje replika věže renesanční staré radnice zbořené roku 1892 a přístavba tzv. měšťanského domu, připomínajícího původní měšťanskou zástavbu z konce 18. století. Autorem sochařské výzdoby byl profesor místní průmyslové školy Emil Gerhart.

Paralela

Muzeum v Magdeburgu (návrh 1897, realizace 1901-06)

Kde stavbu najdete

Mapy.cz

Literatura

KARPAŠ, Roman a kol. Kniha o Liberci. Liberec: Dialog 1996

Kunstgewerbemuseums in Reichenberg. Wiener Bauindustrie Zeitung 1897, roč. 14, s. 211-213, 225, 270-271, 305-307
Der Architekten-Club gegen das curatorium des nordböhmischen Gewerbemuseums in Reichenberg. Wiener Bauindustrie Zeitung 1897, roč. 14, s. 378
Plasticher Schmuck am nordböhmischen Gewerbemuseum in Reichenberg Von Bildhauer Prof. E. Gerhart. Wiener Bauindustrie Zeitung 1899, roč. 16, s. 132
Schlusssteine vom nordböhmischen Gewerbemuseum in Reichenberg Von akad. Bildhauer E. Gerhart, Professor an der k. k. Staatgewerbeschule in Reichenberg. Wiener Bauindustrie Zeitung 1899, roč. 16, s. 143, 185-186
PAZAUREK, Gustav Edmund. Das Nordböhmische Gewerbe-Museum 1873-98: Denk-Schrift zur Eröffnung des neuen Museums-Gebäudes / im Auftrage des Curatoriums verfasst von Gustav E. Pazaurek. Reichenberg: Nordböhmischen Gewerbe-Museums 1898.

ZEMAN, Jaroslav. Architektonický a urbanistický vývoj Liberce 1352-2006. Praha, 2009. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění.

Publikováno v

Die Concurrenz um das Nordbohmische Gewerbe-Museum in Reichenberg in: Der Architekt II, 1896, 13-20, 41-42, taf. 25-31, 35-36, 73-74
Bau des nordböhmischen Gewerbemuseums in Reichenberg in: Der Architekt III, 1897, 17-18, taf. 33-34

Neuere Kunst-und Gewerbe Museen. Das Nordböhmische Gewerbe - Museum in Reichenberg. Architekten: Prof. Fr. Ohmann-Wien und Grisebach & Dinklage Berlin. Deutsche Bauzeitung 1899, roč. 33, s. 613-614, 616-617
Odkazy

Speciální číslo muzejního čtvrtletníku, věnované historii muzea:
www.muzeumlb.cz

Webové stránky muzea:
www.muzeumlb.cz

Článek o Měšťanském domě:
www.archliberec.cz

Článek Jindřicha Vybírala Ohmann versus Grisebach. Spor o autorské právo v roce 1897 v časopise Umění:
www.umeni-art.cz

Výskyty v jiných databázích

Liberecký kraj:
www.liberecky-kraj.cz

Wikipedie:
cs.wikipedia.org

hrady cz:
www.hrady.cz

Turistika cz:
www.turistika.cz

[IMG]

foto: Filip Landa 2011

[IMG]

foto: Filip Landa 2011

[IMG]

věž renesanční staré radnice

foto: Filip Landa 2011

[IMG]

věž staré radnice

Wikipedie

[IMG]

foto: Filip Landa 2011

[IMG]

foto: Filip Landa 2011

[IMG]

přístavba měšťanského domu

foto: Filip Landa 2011

[IMG]

expozice

www.muzeumlb.cz

[IMG]

Srovnání Ohmannova a Grisebachova návrhu (nahoře Ohmann, dole Grisebach)

Der Architekt 1897

[IMG]

Srovnání Ohmannova a Grisebachova návrhu (nahoře Grisebach, dole Ohmann)

Der Architekt 1897

[IMG]

historická pohlednice, cca 1930

archiv Filipa Landy

[IMG]

Ohmannův akvarel - muzeum v Magdeburgu

Der Architekt VI 1900

[IMG]

Muzeum v Magdeburgu - půdorysy

Der Architekt VII 1901

[IMG]

Muzeum v Magdeburgu - pohled

Der Architekt VII 1901