LIBEREC:REICHENBERG - architektura na severu Čech

Karta stavby

Strossova vila

Husova 64 | Liberec - Kristiánov

Heinrich Liebig Strasse

GPS: 50°46'20.276"N, 15°4'37.151"E

Autor:: Thilo Schoder
Účel stavby:: Obytný dům
Výstavba:: 1923 - 1925
Sloh:: eklekticismus, art deco, expresionismus, organická architektura
Aktuální název:: Krajská hygienická stanice

O stavbě

Tuto honosnou vilu si nechal postavit obchodník s textilem Franz Stross. Dům patří k nejvýraznějším privátním architekturám, jaké kdy byly realizovány v převážně historizující zástavbě Liberce. Projekt je v českém prostředí natolik výjimečný, že se může směle měřit i s ikonickými vilami moderní architektury, jako je Müllerova vila v Praze nebo vila Tugendhat v Brně. Franz Stross už první rok v Liberci pojal plán postavit sídlo. Původně počítal spíše s "venkovským domem", tzv. „Landhausem“. Po zakoupení velkého pozemku (40 tis. m2 ) oslovil nejdříve známého libereckého architekta Maxe Kühna. Ten vyprojektoval stavbu na půdorysu zalomeného obdélníku. Této dispozice se držel i pozdější realizační projekt. Zásadními se ukázaly být kontakty v německé Geře, kde se Stross setkal s architektem Thilo Schoderem a továrníkem Schulenburgem. Pravděpodobně Schulenburgův dům - významná stavba belgického architekta Henry van de Veldeho, učitele Thilo Schodera, přesvědčila Strosse o velkoryse pojaté vizi domu jako kompletního uměleckého díla. Nejběžněji tradovaná doměnka o vile je, že její „lodní“, nautický charakter byl přáním Strossovy ženy, která si chtěla připomínat milované výletní plavby po Nilu.

Ojedinělá stavba, která vyrostla za pouhé dva roky v Liberci pod vedením známého stavitele Adolfa Bürgera, je neobvyklou syntézou mnoha dobových architektonických proudů. V interiéru rozvinul Schoder program místností v rámci Veldeho tzv. reformní architektury centrální vícepatrové haly, která spojuje ze všech stran místnosti a je srdcem domu rozvinutého v tzv. „buněčnou strukturu“, kde jsou místnosti propojené několika dveřmi s okolními místnostmi. Stavba jako dýchající živý organismus. Schoder do opulentní budovy zanesl i tvarosloví a ideje dalšího velikána světové architektury, F. L. Wrighta. To se projevilo v táhlé horizontalitě stavby, v určitém terasovitém uspořádání stlačených pater, výraznými římsami, souvislými pásy oken a nízkou střechou a také dodnes nedochovaným krbem v centrální hale. Ve vile byly použité luxusní materiály, které dodal obchodník Stross – exotická dřeva, mramory, opálová skla, apod. Technické řešení bylo velmi progresivní, od zavěšených monolitických stropů na ocelových táhlech, odvětrávání dveřmi, po centrálně vytápěný skleník, který byl jedním z nejvýraznějších prvků vily v pohledu od zahrady. Celá stavba stála Strosse 6, 5 milionu Kč. Vilu užívala čtyřčlenná rodina pouhých osm let, kdy byla údajně z finančních důvodů nucena stavbu opustit a pro svůj židovský původ v roce 1938 opustit i zemi. V roce 2000 byla Strossova vila, kde dnes sídlí hygienická stanice, nákladně restaurována a poměrně citlivě upravena ke stávajícímu administrativnímu využití (arch. Pavel Janoušek) .

Kde stavbu najdete

Mapy.cz

Možný předobraz:

Henry van de Velde: Vila Schulenburg, Gera

Literatura

LIPUS, Radovan, VÁVRA, David: Šumný Liberec, in: Šumná města, Petrov, Brno 2002
LUKUVKA, Luděk: Strossova vila v Liberci, bakalářská práce, Seminář dějin umění, Masarykova univerzita v Brně 2005
MÜLLER - WULCKOW: Wohnbauten und Siedlungen aus deutscher Gegenwart, Leipzig: Faunus, 1928
ed. ROUSOVÁ, Hana: Mezery v historii, Galerie hlavního města Prahy 1994
RÜDIGER, Ulrike: Thilo Schoder. Architektur und Design 1888 - 1979, Glaux, Gera 1997
RÜDIGER, Ulrike: Thilo Schoder. Leben und Werk in Deutschland, Glaux, Gera 1997
VYBÍRAL, Jindřich: Jiný dům, Národní galerie v Praze 1993