Státní vědecká knihovna a synagoga

Autor:

Radim Kousal - (SIAL)

Účel stavby:

Stavba pro kulturu

Výstavba:

1995 - 2000

Aktuální název:

Krajská vědecká knihovna

Historický název:

Synagoga

Lidový název:

Stavba smíření

O stavbě

V letech 1887 - 89 byla v Liberci podle návrhu vysokoškolského profesora a dvorního rady Karla Königa z Vídně postavena nová synagoga. Stavbu realizovala liberecká firma Sacher a Gärtner v neorenesančním stylu. Synagoga měla z urbanistického hlediska vynikající umístění. Uzavírala průhled od radnice na sever a tvořila zároveň výraznou dominantu v panoramatických pohledech z údolí Jizerského potoka. Architektonicky byla zdůrazněna přední rozšířená část synagogy, nad níž se zvedala osmiboká věž, zakončená na vrcholu bání s lucernou. Hlavní sál měl délku 29,75 m, šířku 15,9 m a jeho výška byla 14 m. Tento hlavní sál byl určen pro 340 mužských členů obce. Naproti vstupu stála na vyvýšeném místě archa úmluvy a kazatelna. V patře se nacházel kromě galerie pro ženy také chór s varhanami a zasedací místnost. Varhany vyrobila firma bratří Riegerů z Krnova podle plánů hudebního ředitele Gustava Albrechta ze Žitavy. Osud liberecké synagogy byl zpečetěn za Křišťálové noci v roce 1938, kdy byla nacisty vypálena. Na jejím místě pak bylo v následujícím období pouze parkoviště.

V 90. letech 20. století bylo rozhodnuto na místě zbudovat novou knihovnu, která by v sobě integrovala malou modlitebnu a centrum pro místní židovskou komunitu. Úkolu se zhostil Radim Kousal, který tehdy ještě pracoval v Sialu. Univerzální otevřený prostor knihovny, který má schopnost integrovat fluktuaci programu bibliotéky a mediatéky, je umístěn na podnoži depozitářů a parkingu. Průčelí působí přiměřeně k městskému měřítku, rozsáhlá hmota depozitářů využívá svažujícího se terénu. Umístění knihovny v horním centru města Liberce navazuje na urbanistickou koncepci řazení významných budov města, jakými jsou radnice, divadlo, knihovna, hospodářská fakulta, na paralelní osu horního centra města.
Průčelí, jemuž vévodí mediální stěna, je obráceno do polouzavřeného prostoru malého náměstí, ze kterého se vstupuje do knihovny a do židovského kulturního centra s modlitebnou. Jednoduchá uzavřená forma synagogy vychází z tvaru poloviny Davidovy hvězdy. Plášť z kamenných bloků se třemi průřezy, kterými vniká do synagogy světlo, připomíná Zeď nářků. Vytesaný hebrejský verš z tóry po jeho obvodě a stopa obrysu zničené synagogy v dlažbě náměstí a knihovny jsou svědectvím o tragické události. Ústředním prostorem židovského kulturního centra je modlitebna, kolem které se vine rampa, jež propojuje modlitebnu se společenskou částí a administrativou židovské obce. Hra světla, atmosféra inspirující se ve středověkých pražských synagogách, avšak vyjádřená jednoduchými moderními prvky, vytváří příjemné prostředí pro setkávání komunity, místo soustředění a uvědomování si historie, kořenů původu.
Stavba synagogy je jediná na území ČR od druhé světové války. Ne nadarmo je celá knihovna nazývána jako „Stavba smíření.“

Kde stavbu najdete

Mapy.cz

Literatura

CEJPEK, Jiří. Knihovna Liberec a její stavba smíření. Národní knihovna : knihovnická revue. 2001, Roč. 12, č. 1.
Stavba smíření : Knihovna Liberec. 1. vyd. Liberec : Státní vědecká knihovna, 2000. 48 s.

Odkazy

Krajská vědecká knihovna:
www.kvkli.cz

Židovská obec Liberec:
www.kehila-liberec.cz

Výskyty v jiných databázích

Archiweb:
www.archiweb.cz

Liberecký kraj:
www.liberecky-kraj.cz

Wikipedie:
cs.wikipedia.org

Wikipedie:
cs.wikipedia.org

Zaniklé obce:
www.zanikleobce.cz