Soutěžní návrh na Lidový dům

Autor:

Alfred Castelliz (1926)

Spoluautor:

Theophil Niemann (1926)

Účel stavby:

Stavba pro kulturu

Výstavba:

1926 - 1926

Sloh:

neoklasicismus

Historický název:

Volkshaus

O stavbě

Na plánovanou novostavbu Lidového domu byla vypsána vyzvaná ideová soutěž. První návrhy pocházejí z roku 1926 a mezi oslovenými architekty figurovali Rudolf Bitzan, Heinrich Fanta a Alfred Castellitz se svým spolupracovníkem Theofilem Niemannem. O tři roky později proběhla další soutěž, přičemž řady architektů rozšířil ještě Ernst Müller z Liberce a zájem o účast projevil i rodák z Kamenického Šenova Leo Kammel a vídeňský architekt Siegmund Katz. Zda ovšem nakonec byli městem také vyzváni, aby dodali návrhy, není jisté. Původní idea spočívala ve vytvoření pomyslného „pomníku německé kultury“. To se odrazilo také ve funkční náplni objektu, jenž měl obsahovat velký divadelní a koncertní sál pro 1600 osob s orchestřištěm a varhany, malý sál pro 800 osob, přednáškové sály, několik spolkových místností, kavárnu s restaurací a lidovou jídelnu. K nim se posléze ještě přidružil záměr na vytvoření zázemí městské knihovny a zejména Bücherei der Deutschen, vrcholné instituce německého knihovnictví v Československu. V komisi, jež se vyjadřovala k zaslaným návrhům, zasedl starosta Franz Bayer, městský rada Eduard Rohn, ředitel stavebního úřadu Ottomar Grünwald a architekti Max Kühn, spolu s Theodorem Bachem a Josefem Zaschem. Ze soutěže se dochoval konvolut Bitzanových návrhů a projekt Castellitzův a Niemannův. Pro umístění novostavby byly zvoleny dvě lokality - park v sousedství spořitelny ve Felberově ulici a nárožní pozemky při styku Rumjancevovy a Sokolské ulice. Castellitzův a Niemannův návrh byl pojat značně konvenčně, přičemž záměrem jeho tvůrců bylo přizpůsobit novostavbu sousední budově spořitelny. Tomu také odpovídalo konzervativní, prakticky neorenesanční pojetí fasád, kdy bosovaný parter s předsazeným arkádovým portikem členila rozměrná půlkruhová okna, a zbylá dvě podlaží rytmizovaly sloupy vysokého řádu, mezi nimiž byla umístěna okna s atypickými baldachýnovými záklenky.

Literatura a prameny

SOkA Liberec, Sbírka map a plánů, Archiv města Liberce, Entwurf zu einem deutschen Volkshaus in Reichenberg, inv. č. 1096, sig. K-9.
SOkA Liberec, Archiv města Liberec díl IV (Gd), Městská obec Liberec, čp. 349 a 353-I Volkshaus inv. č. 1492, sign. 110, kart. 699
Volkshaus und Gemäldegalerie. Reichenberger Zeitung 22. 12. 1928, s. 2-3.
ZEMAN, Jaroslav. Liberec: urbanismus, architektura, industriál, pomníky, objekty, památky. Liberec: Knihy 555 2011.