01. 02. 2017 | Jedním z nejvýznamnějších představitelů tradicionalistického, regionálně orientovaného proudu moderní architektury v Sudetech byl jablonecký rodák Robert Hemmrich. Z velkého počtu jeho realizací jich nejvíce nalezneme v rodném městě a jeho širším okolí. Hlavní období jeho tvorby můžeme vymezit léty 1900 – 1930. První realizované stavby se nesou ještě v duchu florální secese, ale pro Hemmricha se stává typickou především secese geometrická, plynule přecházející do rané moderny. Ve 20. letech s oblibou používá tvarosloví barokizující a antikizující moderny, později často uplatňuje art decový ornament. Hemmrichova tvorba vrcholí monumentální neoklasicistní kompozicí továrny Schowanek v Jiřetíně pod Bukovou (dnes Detoa), u které je patrný jistý puristický nádech. Přestože měnil svůj výrazový rejstřík podle dobových trendů, jeho dílo je při bližším pohledu vysoce kontinuální a v hloubi vždy tradiční, stojící v jasné opozici k funkcionalismu a mezinárodnímu slohu. To jej spojuje s dalšími významnými německými architekty v severních Čechách, jako jsou vrstevníci Josef Zasche, liberecký Max Kühn či Rudolf Bitzan. Ti se nebránili moderním stavebním technologiím, ba právě naopak, ovšem trvali na ponechání dekoru, nadále využívali tektonických prostředků klasické architektury a také se obraceli k regionální stavební tradici, jejíž prvky rádi citovali.

25. 11. 2013 | Architekt Rudolf Bitzan bezesporu patří mezi nejosobitější reprezentanty geometrické secese a moderny působící na našem území. Svými monumentálními realizacemi se nepřehlédnutelně zapsal do podoby řady měst nejen v severních Čechách, nebo Sasku, ale také na Moravě a dokonce až na Slovensku. Přesto byla stavební činnost náležející do tzv. „druhého proudu“ architektury, spjatá především s německy hovořícími umělci působícími na území Čech, Moravy a Slezska, donedávna spíše na okraji zájmu. Bitzan spolu se svými vrstevníky Josefem Zaschem a Leopoldem Bauerem náleží k nejvýraznějším reprezentantům tohoto proudu.

20. 08. 2012 | Stručný životopis architekta Adolfa Foehra, který patřil k významným a mimořádně plodným tradicionalisticky orientovaným architektům meziválečného Československa. Kromě Prahy se svým dílem nesmazatelně podepsal také na podobě celé řady sudetských měst.

05. 07. 2012 | Území označované v minulosti jako Sudety se vyznačuje pohnutým, oproti vnitrozemí do značné míry odlišným vývojem, který se zrcadlí i v architektuře. Bohatý, hustě osídlený region se souvislým pásem rozvinutých podhorských aglomerací (Cheb, Karlovy Vary, Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem, Děčín, Jablonec nad Nisou Liberec, Krnov či Opava), tvořil průmyslovou páteř Čech, Moravy a Slezska. Na podobě měst se podíleli kromě místních architektů také zahraniční ateliéry a tvůrci zvučných jmen, působící v přilehlých německých oblastech, přičemž k nejvlivnějším patřila bezpochyby renomovaná drážďanská kancelář Lossow & Kühne (pův. Lossow & Viehweger), importující do Sudet moderní saskou architekturu.

09. 01. 2012 | Našim ctěným čtenářům přinášíme životopis architekta Maxe Kühna, který v Liberci i okolí realizoval množství pozoruhodných staveb. Článek napsal přední znalec Kühnova díla Mgr. Jan Dostalík.

28. 11. 2011 | Karel Hubáček přišel s geniálním nápadem „prodloužit horu“ a Liberci tak dal jeden z novodobých symbolů - horský hotel s televizním vysílačem na Ještědu. Vizionářský architekt byl jednou z klíčových postav české architektury 20. století. Cena Augusta Perreta, kterou mu v roce 1969 udělila Mezinárodní unie architektů, nebo Grand Prix bienále Interarch v Sofii v roce 1989 za Dům kultury v Teplicích jsou dokladem toho, že i v době, která domácí architektuře nepřála, sklidilo Hubáčkovo dílo ohlas v mezinárodním měřítku. Patřil také k zakladatelům slavného libereckého ateliéru Sial.

20. 09. 2011 | Životopis architekta Thilo Schodera, který na území Liberce realizoval výjimečnou Strossovu vilu. Autorem textu je Mgr. Luděk Lukuvka.